Historie WSOP: Rok 1979 – Přelomový triumf amatéra a zrod Síně slávy

Speciální atmosféru v Horseshoe dotvářel i legendární zpěvák Kenny Rogers, který přišel osobně zazpívat svůj tehdejší hit „The Gambler“, jenž se stal neoficiální hymnou celé generace pokerových hráčů.

Souboj legend a historické „double“

Ještě před Main Eventem se v Binion’s Horseshoe odehrálo 11 vedlejších turnajů, které přinesly fascinující příběhy. Gary „Bones“ Berland předvedl neuvěřitelný kousek, když druhý rok po sobě vyhrál dva náramky v rámci jedné série, a to opět v variantách Seven Card Stud. Tímto výkonem na chvíli vyrovnal Doyla Brunsona v počtu získaných pěti náramků.

Stejně dva tituly si odnesl Lakewood Louie, který dominoval v disciplínách A-5 Draw a Draw High. Oba to zvládli ve dvou po sobě jdoucích turnajích.

Významnou novinkou byl první oficiální turnaj smíšených dvojic, ve kterém triumfovala hvězdná dvojice Doyle Brunson a Starla Brodie. Starla tehdy měla pouhých 24 let a v heads-upu porazili manželský pár Wayna a Pat Eisterových. Rok 1979 byl také historicky prvním ročníkem, ze kterého si až dvě ženy odnesly WSOP náramek. Kromě Brodie se radovala i Barbara Freer, která zvítězila v populárním ženském turnaji.

Pro Brunsona to byl šestý WSOP titul, avšak Johnny Moss nenechal nikoho na pochybách o tom, kdo je nejlepším hráčem první dekády tohoto podniku. O pár dnů později totiž vyhrál event $5K Seven Card Stud a jako první hráč v historii dosáhl mety sedmi zlatých WSOP náramků.

Vznik Síně slávy

Ještě před startem Main Eventu Benny Binion slavnostně otevřel Síň slávy pokeru, aby si uctil legendy této hry a zároveň přilákal více turistů do svého kasina. Prvních sedm členů se stali Johnny Moss, Nick „The Greek“ Dandolas, Felton McCorquodale, Red Winn, Sid Wyman, Wild Bill Hickok a Edmond Hoyle. Dnes už má Poker Hall of Fame 65 členů a její význam pravděpodobně předčil všechna očekávání, která měl Benny Binion při jejím založení.

Main Event přinesl „Fowlerův efekt“

Hlavní turnaj přilákal rekordní počet 8 amatérů, z nichž nejvíce vyčníval komik Gabe Kaplan. Ten se postaral o jednu z největších kuriozit, když se při registraci zapsal jako „mořský biolog“ z Manily na Filipínách (i když byl z Brooklynu), jen aby zmátl své soupeře.

Celkově se účast vyšplhala na rekordních 54 hráčů a finálový stůl byl nabitý profesionály jako Johnny Moss, Chip Reese, Crandell Addington či Bobby Hoff. Právě Bobby Hoff, známý jako „The Wizard“, vyřadil na pátém místě Johnnyho Mosse a byl považován za velkého favorita na titul.

Proti Hoffovi ale stál 52letý amatér Hal Fowler, pracující jako reklamní manažer v Kalifornii, který si na vstup do turnaje dokonce půjčil přímo od Bennyho Biniona. Fowler hrál nepředvídatelně a agresivně, což profesionály mátlo. V heads-upu, který podle některých zdrojů trval vyčerpávajících 11 hodin, Fowler několikrát přežil klinickou smrt díky obrovské dávce štěstí i odvahy.

Jeho divokou hru nejlépe dokumentuje jedna z klíčových rukou, když Fowler s kombinací 5-2 vyvinul takový tlak po turnu, že přinutil Hoffa složit dva páry A-T. Hoff později přiznal, že v tom momentě mohl vyhrát celý šampionát.

Finálové drama vyvrcholilo kolem třetí hodiny ráno ve 160. handě heads-upu. Hoff našel pod rukou A c A h a po flopu 5 h 3 c J s stavil 40.000 žetonů (přibližně polovinu svého stacku). Fowler, který držel 7 s 6 d, se rozhodl dorovnat. Turn 4 s zkompletoval Fowlerovi postupku. Hoff v ten moment poslal zbytek svých žetonů do středu a Fowler okamžitě dorovnal.

V tom čase se po all-inu hned neukazovaly karty a tak si Hoff počkal ještě na river T d, který už nic nemohl změnit. Hal Fowler se stal historicky prvním amatérem, který vyhrál Main Event WSOP.

Tento triumf dostal v pokerové komunitě pojmenování „Fowlerův efekt“. Byl to předchůdce pozdějšího Moneymakerova efektu, protože Fowler dokázal každému „svátečnímu hráči“, že i amatér může porazit nejlepší profesionály světa.

Sázka s Doylem

Hal Fowler po svém vítězství nesmírně vychvaloval knihu Doyla Brunsona Super/System, kterou označil za svou nejlepší investici. Dokonce se s Brunsonem vsadil o 5.000$, že během roku prodá 10 000 kopií této knihy. O rok později Brunson donesl v obálce šek na 5.000$, protože Fowler sázku vyhrál.

Přestože Fowler plánoval cestovat po světě jako ambasador pokeru, profesionálem se nikdy stát nechtěl, protože život profíka považoval za příliš stresující a jak sám řekl: „Jeden den kuře, druhý den jen peří“. Svůj titul šel obhajovat v roce 1980 a mezi účastníky Main Eventu se objevil i v letech 1981 a 1982, ale potom se z pokerové scény postupně vytratil.

Rok 1979 byl pro poker tím, čím je pro sportovní film vítězství outsidera v poslední vteřině. Hal Fowler svým vítězstvím „rozbil“ mýtus o neporazitelnosti profesionálů a z World Series of Poker udělal událost, o které mohl začít snít každý na světě.

Více z historie WSOP

Historie WSOP: 1978 – konec éry „vítěz bere vše“

Historie WSOP: 1977 – Zázrak 10-2 se opakuje

Historie WSOP: 1976 – První triumf Texas Dollyho a zrod legendární ruky 10-2

Historie WSOP: 1975 – Triumf „Námořníka“, tajná dohoda a éra zlatých náramků

Historie WSOP: 1974 – Návrat Johnnyho Mosse na trůn a zrod ikonických náramků

Historie WSOP: 1973 – Triumf Puggyho Pearsona a nástup televizní éry

Historie WSOP: 1972 – Kontroverzní vítězství Amarillo Slima

Historie WSOP: 1971 – První freezeout turnaje

Historie WSOP: 1970 - První světový šampion zvolený hlasováním

Zdroje: WSOP, Wikipedia, YouTube, PokerListings