Joe McKeehen: Poker je stále má práce, ne má identita

Article cover

Pro mnoho hráčů je poker vším. Definuje jejich osobnost, ovlivňuje jejich způsob myšlení a určuje, podle čeho měří úspěch. Joe McKeehen však nepůsobí jako jeden z nich. V obsáhlém rozhovoru pro 888Ride hovořil šampion Main Eventu z roku 2015 o pokeru jako o profesi, kterou hluboce respektuje, ale odmítá ji romantizovat.

Joe dosáhl toho, za čím většina hráčů honí celý život – titul z Main Eventu, několik zlatých náramků a více než 20 milionů dolarů na výhrách z live turnajů. Přestože ale přijde řeč na motivaci, odkaz či lásku ke hře, jeho odpovědi jsou spíše pragmatické než poetické. Pro McKeehena není poker životním posláním – je to práce.

Proč mu stále vyhovují turnaje s velkým polem

Joe je obecně považován za jednoho z nejobávanějších hráčů ve velkých turnajích s početným startovním polem. Tuto pověst s humorem zlehčuje a velkou část úspěchu připisuje varianci a správnému načasování. Zároveň ale upozorňuje na jednu schopnost, která je v těchto turnajích podle něj důležitější než cokoliv jiného – přežití.

Pokud možno, vyhýbá se zbytečnému riziku. Bedlivě sleduje soupeře a dokáže se rychle přizpůsobit jen po tom, co je vidí zahrát jednu či dvě handy. V obrovských polích není snaha zůstat naživu dostatečně dlouho pasivním přístupem. Podle McKeehena mnozí hráči podceňují, jak velký podíl má sebekontrola na turnajových deeprunech.

Proč vítězové sbírají všechny zásluhy

Jedna z nejupřímnějších částí rozhovoru se týká coin flipů. McKeehen říká přímo – turnajový poker je jich plný, zejména když jsou stacky nízké. Pokud hráč několik z nich po sobě vyhraje, vypadá jako génius. Pokud je prohraje, tytéž rozhodnutí najednou působí hloupě.

Fanoušci si pamatují vítěze. Zapomínají na hráče, který prohrál coin flip, po kterém by se dostal do chipleadu. Joeovi to přijde spíše zábavné než frustrující. S úsměvem poznamenává, že kdyby každý dokonale racionálně chápal, jak poker funguje, ve hře by bylo mnohem méně peněz.

Vzpomínka na November Nine

Když nastupoval v roce 2015 do November Nine jako jasný chipleader, jeho nastavení bylo jednoduché – musel vyhrát. Čtyřměsíční pauza před finálovým stolem ho nezastrašila. Naopak, myslí si, že více pomohla jeho soupeřům než jemu, protože jim dala čas na studium hry a lepší přípravu.

Struktura turnaje, výplatní skoky i rozložení míst u stolu mu hrály do karet. Ostatní hráči se s ním vyhýbali zbytečným konfliktům, protože to z ekonomického hlediska dávalo smysl. Když se hra dostala do trojice, právě tehdy Joe cítil, že jeho výhoda může naplno rozhodnout. S menším počtem hráčů už nebylo kam ustupovat a bylo třeba dělat skutečně důležitá rozhodnutí.

Peniaze, motivace a realita

Navzdory všemu, co dosáhl, je Joe osvěžujícím způsobem upřímný v tom, proč stále hraje. Chce vydělat více peněz. Má zodpovědnost – rodinu, hypotéku. Poker je prostředek, který mu umožňuje zajistit blízké, ne zdroj osobního seberealizace.

Sám přiznává, že velké turnaje s obrovským polem na něj v úvodních fázích působí spíše jako povinnost než zábava. Nekonečné hodiny, deep stacky a tisíce hráčů honících stejný sen. Navzdory tomu se každé léto vrací, protože přesně to si jeho práce vyžaduje.

Když dostal otázku, zda tuto hru miluje, Joe odpověděl velmi střídmě. Poker má rád. Užívá si některé formáty, zejména mixed games, které se nehrají všude. Slovo láska ale nepoužívá lehkovážně. Poker mu dal svobodu, ale zároveň ho stál čas, energii i mentální kapacitu. Zdá se, že právě tato rovnováha je záměrná. Tím, že svou identitu úplně neváže na poker, se chrání před jeho výkyvy. Výhry ho nedefinují a prohry ho neničí. Hra zůstává v jeho očích tím, čím byla vždy – způsobem, jak si vydělat na život.

Tento upřímný rozhovor představuje šampiona, který se nežene za odkazem, neglorifikuje utrpení a nepředstírá, že poker je něčím víc, než ve skutečnosti je. Ve světě, kde mnozí hráči vyhoří při snaze bezvýhradně milovat tuto hru, nabízí Joe McKeehen jiný model. Respektujte poker. Berte ho vážně. Dělejte svou práci co nejlépe. A když se karty odloží, nezapomínejte, že hra nemusí určovat celý váš život.

 

 

Více z 888 Ride:

 

Jonathan Tamayo v 888Ride: „Výhra v Main Eventu neznamená, že jste 'vyřešili' poker“

Ryan Riess v 888Ride: „Sebevědomí je zbraň, bez které poker hrát nemůžeš“

Andrew „Lucky Chewy“ Lichtenberger: „Poker je proces neustálé konfrontace s vlastním vnímáním reality“

Maria Ho v 888Ride: „Selhání není něco, čeho se třeba bát“

Will Jaffe v 888Ride: Ostré debaty, PLO grind a WSOP, které mu změnilo život

Michael „The Grinder“ Mizrachi: životní run, který Phil Ivey nazval největším výkonem v historii

Josh Arieh: Sedm náramků, zraněné ego a comeback, který ještě neskončil

Joe Cada: Lidé říkali, že jsem měl jen štěstí. Ale já jsem věděl, že umím hrát

Matt Berkey: High roller hráči jsou možná dvacetkrát lepší než já – ale já vydělávám více

Daniel Negreanu: Čím mám více haterů, tím více si uvědomuji, že jsem někdo

Shaun Deeb: Rád poukazuji na šmejdy a podvodníky, pokerové odvětví je třeba vyčistit

 

 

 

Zdroje – PodBean, Zdroje – WSOP, TheHendonMob, 888Ride, CardPlayer, PokerNews