Irish Open je dnes jedním z turnajů, o kterých se nemluví jen kvůli číslům, i když ta jsou obrovská. Legendární event je unikátní svou atmosférou, pokerovou nabídkou i mimo turnajovými aktivitami, o čemž v upřímném rozhovoru hovořil sám spolumajitel série JP McCann. Od historie, která z téměř zapomenutého turnaje vytvořila globální festival, se z rozhovoru dozvíte více i o rozhodnutích, která mnozí považovali za risk, a také o tom, proč se mnozí hráči vracejí bez ohledu na své výsledky.
Irish Open totiž už dávno není jen o pokeru – je o zážitku, který začíná u stolu, ale rozhodně tam nekončí. A právě to je důvod, proč si tento rozhovor zaslouží pozornost pokerové komunity.
JP McCann: cesta od lokálních her k velké vizi
Příběh JP McCanna nezačíná na velkých pódiích, ale v malých pokerových hrách, kde se formoval jeho pohled na celý ekosystém. Postupně prošel turnajovými sériemi po celé Evropě, pracoval jako turnajový ředitel a sbíral zkušenosti, které dnes přetavuje do jednoho z největších eventů. Tato cesta mu dala něco, co se nedá naučit z knih – pochopení hráčů, jejich motivací a jejich cílů.
Když v roce 2016 spolu s Paulem Rileym převzal Irish Open, turnaj byl na historickém dně. Místo opatrného přístupu přišlo radikální rozhodnutí – snížit buy-in a otevřít event širšímu publiku. Cíl byl jednoduchý, ale odvážný: vytvořit nejlepší cenově dostupný turnaj na světě. Výsledek? Z akce s pár stovkami hráčů se stal festival s tisíci účastníky z celého světa.
Prostředí, v němž dnes působí
Irish Open dnes funguje jako něco mezi turnajem a festivalem. V jedné hale se setkávají profesionálové, rekreační hráči i úplní nováčci, ale všechny spojuje stejný pocit – že jsou součástí něčeho většího. Přesun do ikonického prostoru RDS v Dublinu umožnil eventu růst a zvládnout tisíce hráčů, ale zároveň přinesl nové výzvy, které organizátoři museli řešit v reálném čase.
Klíčem k tomu všemu je atmosféra. Craic Den, legendární hráčský lounge, není jen doplňkem programu – je to místo, kde se event mění na zážitek. Každý večer se tu děje něco jiného, od živé hudby až po spontánní momenty, které si hráči pamatují více než konkrétní handy. A není výjimkou, že někteří návštěvníci sem chodí pravidelně roky, aniž by hráli jedinou ruku – jednoduše přijdou „zažít ten event“.
Když se festival nekončí u stolu
Jedna z věcí, kterou McCann zdůrazňuje, je jednoduchá: hráči nepřicházejí hrát poker 12 dní v kuse. Přicházejí i vypnout, setkat se s lidmi a zažít něco mimo hru samotnou. Proto Irish Open vědomě buduje program, který funguje paralelně s turnaji – od odpočinkových zón přes hry až po večerní zábavu.
Craic Den má vlastní rytmus. Přes den je klidnější, večer se mění na centrum dění. A právě tento kontrast vytváří balanc, který hráči potřebují. Nejde jen o zábavu, ale o způsob, jak si udržet energii během dlouhého festivalu. I proto se Irish Open postupně otevírá širší komunitě – od ženských eventů až po turnaje pro neslyšící hráče, které vznikly na základě reálných zkušeností hráčů.
McCann to vystihuje přímo: „Pracujeme v zábavním průmyslu. Mělo by to být zábavné.“ Tento pohled dokazuje, že úspěch pokerového eventu není jen o organizaci, ale o tom, jaký pocit si hráči odnesou. „Lidé sem cestují z celého světa, utrácí vlastní peníze a vybírají si náš event. Je naší povinností, aby měli nejlepší možný zážitek.“
Irish Open dnes stojí na hraně mezi tradicí a novým přístupem k pokeru. Roste, přidává nové formáty, otevírá se novým komunitám, ale zároveň si drží něco, co se nedá jednoduše naplánovat ani koupit za peníze – atmosféru. Ambice do budoucnosti jsou velké, ale i z tohoto rozhovoru je cítit, že čísla nejsou všechno.
Zdroje – YouTube, X, Flickr/PSlive (Photo Credits Danny Maxwell)
