Daniel Negreanu vchází do dalšího WSOP dne tak trochu jinak než obvykle – hned na úvod nás čeká téma Phil Hellmuth, Shaun Deeb a debata o WSOP Player of the Year. Daniel se ostře postaví za Deeba a vysvětluje, že pokud hráč celý rok sbírá body podle předem známých pravidel, není fér ho pokaždé shazovat jenom proto, že se někomu bodovací systém nelíbí. Hellmuth podle něj opakovaně útočí na Deeba, když sám ani není v boji o POY, a Danielovi to už přijde přes čáru.
Danielova pointa je jednoduchá. WSOP Player of the Year není anketa o tom, kdo měl nejkrásnější příběh léta. Je to soutěž podle pravidel, která všichni znají před začátkem série. Pokud někdo jako Shaun Deeb hraje enormní počet turnajů, sleduje každý event, dosahuje deep runů a finálových stolů, hraje přesně tu hru, kterou systém vytvořil. Můžeme diskutovat, zda je bodování ideální, ale není fér neustále osobně útočit na hráče, který jen maximalizuje své šance v rámci pravidel.
Negreanu zároveň odmítá myšlenku, že by se do POY neměly počítat high rollery nad $25K, kromě PPC. Podle něj je absurdní předstírat, že velké high roller eventy jsou lehčí jen proto, že mají menší pole. V takových turnajích sedí převážně profesionálové, kteří dokáží potrestat každý únik a exploit. Pokud někdo tvrdí, že jsou to snadné turnaje, Daniel má jednoduchou odpověď: tak je přijď vyhrát.
Nejostřejší slova míří přímo k Hellmuthovi. Daniel mu připomíná, že když kritizuje easy high rollery, měl by se v nich také ukázat. Ptá se, proč ho nevidíme v $100K nebo $250K eventech, když jsou podle něj tak jednoduché. V závěru hovoří, že Hellmuth dluží Deebovi minimálně omluvu. Ne proto, že Deeb potřebuje ochranu, ale proto, že opakované shazování jeho POY snah působí neférově a zbytečně osobně.
Rodinné ráno a další grind
Po ostrém pokerovém proslovu se vlog přepíná do domácí komedie. Amanda přichází na scénu krátce před školou a Daniel okamžitě obrací debatu na otázku, zda je zamilovaná do něj nebo do jeho peněz. Daniel se usmívá a obhajuje ji, že neutrácí za šperky, drahé výlety ani luxusní věci, ale za jídlo přes donášky a nyní hlavně za věci pro miminko.
Potom se už Daniel přesouvá do hry - dnešním turnajem je $1K PLO Mystery Bounty, konkrétně Day 1B. Daniel vyráží do haly až na level sedm, což mu stále dává přibližně 50 big blindů. Ví, že má dvě re-entry a v autě si nastavuje plán. První náboj může být volnější, druhý už trochu opatrnější a třetí musí být hraný jako skutečný poslední – stále myslí na 25K Fantasy a Player of the Year bodování.
Na první náboj si tedy dává povolení hrát více flopů, zapojovat double suited handy a nebát se multiway all-inů s kombinacemi, které mají dobrou equity. Ne úplně bezhlavě, ale s vědomím, že první náboj může sloužit na budování stacku. V PLO Mystery Bounty totiž největší hodnotu nemá malý postup. Největší hodnotu má stack, se kterým můžete na druhý den lovit a přežít.
První náboj okamžitě pryč, druhá šance také nepomůže
První náboj začne přesně ve stylu, který si Daniel naplánoval. Vyhraje pár menších potů, hraje aktivně, ale v prvním velkém spotu, ve kterém jdou peníze za čáru, runout dopadne proti němu. Daniel padá, zůstanou mu jen drobné chipy, které ztratí v další all-in situaci. První náboj je pryč.
Přesouvá se na nový stůl a okamžitě kupuje druhý náboj. Jeho nálada se nemění na tilt. Spíše se zapíná do módu, že teď se musíme opravdu soustředit. Včera podle něj neměl potřebnou vnitřní energii. Dnes ji chce najít. Druhý náboj začne skvěle – hned v první handě double. Daniel to ani nestihne pořádně natočit, protože peníze jdou dovnitř až na riveru, ale stack je zpět. Potom ale přijde obrovský multiway spot, který ho pošle pro další náboj. V PLO Mystery Bounty už zůstává poslední šance a tentokrát se plán mění: už nejde jen o gamble. Teď je třeba přežít a postavit stack s tím, co má.
Třetí náboj: zpátky v byznysu
Třetí náboj začne divoce, ale tentokrát konečně v Danielův prospěch. Hned u nového stolu se dostává do velikých all-inů. V jednom 4-way čtyřsměrném potu má handu, která potřebuje trefit, a na riveru přijde karta, která ho dostane zpátky do hry. Daniel křičí, že je zpátky v byznysu, a stack se najednou pohybuje kolem 116K.
Je zajímavé, jak moc ho tento turnaj stresuje. Sám přiznává, že je možná nervóznější než v Main Eventu. Ne proto, že by buy-in byl větší, ale proto, že chce přejít do Day 2. Jde o body, momentum a pokračování série. Rozhodující handa přijde v limpovaném potu. Big blind potuje, Daniel calluje a na flopu trefí nuts. Má straight, dva páry a navíc spade blocker, což mu dává extra equity proti soupeřově flush draw. Peníze jdou dovnitř za přibližně 80 až 90 tisíc a Daniel ví, že pokud spot podrží, bude mít okolo 200K. To by byl stack, se kterým by se dalo velmi slušně bojovat o postup do Day 2 a později o mystery bounty dynamiku.
Jenže PLO znovu otočí river proti němu. Soupeř trefí flush, Daniel prohrává a turnaj se končí. Je to o to bolestivější, že podle něj právě toto byla handa, kterou potřeboval udržet. S 200K by byl takřka na dvojnásobku average a po třech nábojích by měl reálnou šanci postoupit. Místo toho je venku a může jenom konstatovat, že toto prostě nebyl jeho turnaj. Daniel však nezní zničeně. Spíše zklamaně. Hovoří, že toto léto byl v PLO dost šťastný a že tentokrát to nevyšlo.
Další cíl: $50K No-Limit Hold’em
Po bustoutu už nepřichází další turnaj. Daniel říká, že půjde domů a zítra ho čeká $50K No-Limit Hold'em. Pravděpodobně do něj naskočí trochu později. Po takovém PLO dni dává smysl oddech, reset a návrat do mnohem čistší disciplíny, kde variance pořád bolí, ale alespoň se nepřelévá přes čtyři karty a multiway all-iny v každém levelu.