Daniel Negreanu začíná další den WSOP nezvykle pomalu. Leží v pokoji, sleduje videa, zmiňuje kanál Elephants in the Room od Kena LaCourta a užívá si klidné ráno. Potřebuje chvíli na kávu, snídani a odpočinek, aby se zotavil z předchozích náročných dní. V tak dlouhé sérii, jako je WSOP, je i odpočinek součástí strategie.
Samozřejmě to nejde hladce. Při cestě pro kávu zjistí, že si nechal kartu od pokoje a nemá u sebe ani občanský průkaz. Chvíli řeší, zda ho recepce pustí zpět do pokoje, ale nakonec najde náhradní kartu a situace je vyřešena.
Main Event chaos a shot clock jako nutné zlo
Nejdůležitější téma vlogu přichází ještě před cestou do kasina. Daniel rozebírá situaci z Main Eventu, kde se v pozdní fázi začalo masivně zdržovat. Podle něj hráči začali zneužívat čas ve snaze přeskočit pay jumpy, což poškozuje ostatní u zbývajících stolů. Nejvíce ho zaujme situace, kdy hráč poslal téměř všechny chipy doprostřed, nechal si jeden žeton a otevřeně naznačil, že chce zdržovat kvůli pay jumpu.
Daniel vysvětluje, proč nejde jen o „nevinné čekání“. Pokud celý stůl pomáhá jednomu hráči přežít déle zatímco jinde někdo vypadne, vlastně mu pomáhají ukrást pay jump, který by patřil někomu jinému. Hráči mohou mít pocit, že dělají laskavost, ale ve skutečnosti poškozují jiné účastníky turnaje. Proto podle něj WSOP muselo zasáhnout.
Zajímavé je, že Daniel v této debatě zcela souhlasí se Shaunem Deebem, i když se často neshodnou. Deeb tvrdí, že shot clock je v této fázi turnaje nutný, protože čas zneužívají hlavně profesionálové, ne rekreační hráči. Ti většinou netankují sedm minut na každý street, nepočítají každý pay jump a nepoužívají čas jako zbraň. To dělají hlavně profesionálové, kteří chápou, jakou hodnotu má každý blind, minuta a další bustout u jiného stolu.
Shot clock podle Daniela bere výhodu právě profíkům. Nutí je rozhodovat se rychleji, zkracuje čas na přesné kombinatorické výpočty a snižuje prostor na taktické zdržování. Je pravda, že pro některé rekreační hráče může být časový tlak nepříjemný, zejména pokud se shot clockem nemají zkušenosti. Ale dlouhodobě je podle něj férovější, aby čas přestal být neomezenou komoditou.
Horseshoe, POY bannery a návrat do práce
Po debatě o Main Eventu Daniel konečně vyráží do Horseshoe. Při vstupu do sálu si všímá bannery Player of the Year vítězů a vzpomíná, že by bylo pěkné přidat třetí titul. V aktuálním pořadí je v top pětce, za Joshem Ariehem, přičemž Shaun Deeb může po deep runu v Main Eventu opět poskočit. Sám Daniel je stále součástí POY boje, i proto má $3K PLO six-max význam.
Úvod v $3K PLO vyjde výborně. Jedna z nejzábavnějších částí vlogu přichází s Allenem Kesslerem. Daniel se u POY bannerů baví o tom, že na nich historicky vidno převážně stejný typ vítězů, a do záběru vstupuje Kessler se svou agendou. Podporuje Daniela v POY race, ale zároveň se stěžuje, že nevidí, kde se nachází v pořadí. Je blízko top 100 a chybí mu systém, kde by mohl vyhledat jméno a zjistit body.
Daniel s ním překvapivě souhlasí. Říká, že rozšíření žebříčku na 1,000 hráčů je jedna z věcí, které je třeba opravit. Kessler navrhne i možnost vyhledávání podle jména a Daniel mu opět dává za pravdu.
Jiná PLO než v high rollerech
Po dalších levelech má Daniel okolo 98 tisíc a cítí mírnou frustraci. Ze 140 tisíc spadl níže, párkrát prohrál s aces a některé handy byly podle něj velmi zvláštní. Zároveň přesně vysvětluje rozdíl mezi $3K PLO a high roller PLO eventy. V high rollerech hraje proti soupeřům, kde více funguje high-end bluffing, levelování a složité linie. V $3K poli je často důležitější dostat hráče do špatných callů, brát malé poty na flopu a využívat situace, kde vám zaplatí příliš snadno.
Na rozebírá si Daniel vybere kombinaci A-A-2-3, se kterou otevíral z UTG. Button callne a flop K-8-9 se dvěma diamonds pro něj není dobrý. Nemá diamonds, nemá moc doplňkových možností a board dobře trefuje buttonovy calling handy. Checkne, soupeř betne 6 tisíc a Daniel callne. Turn jack je karta, při které říká, že pokud soupeř betne, s handou končí. Queen-ten straight je příliš reálný a jeho aces už nemají hodnotu k obraně.
Soupeř však checkne zpět. River sedmička a Daniel si pokládá klíčovou otázku: vyhrají moje esa někdy v showdowne? Odpověď podle něj zní ne. Zároveň si je jistý, že soupeř prakticky nikdy nemá Q-T, protože by ji na turnu nikdy nechecknul. Proto přichází rozhodnutí: pot bet. Pokud soupeř drží nějakou desítku, malý bet by mohl zaplatit s tím, že se dělí. Silný bet vytváří tlak i na slabší straight kombinace a určitě vyžene z hry dvoupárové kombinace. Soupeř přemýšlí a zahodí.
Main Event bolest a vlastní PLO postup
Popři vlastním turnaji Daniel sleduje Main Event na obrazovce. Vidí hráče, který ještě před chvílí bojoval hluboko v Maine, a zničehonic už sedí u něj, pije pivo a zpracovává vypadnutí kolem 24. místa. Daniel mu říká, že chápe bolest. Bustnout Day 7 Main Eventu bolí mnohem víc než vypadnout Day 1. V této malé scéně je přesně cítit, proč má Main Event jinou váhu než cokoliv jiného.
Danielův vlastní den však pokračuje v $3K PLO. Na konci se dostává přes Day 1 se stackem 111 tisíc, přičemž average je kolem 220 tisíc a do peněz zbývá ještě několik eliminací. Přiznává, že v poslední handě mohl jít all-in, protože se mu nechtělo vracet s menším stackem, ale nakonec se rozhodne správně a zbytečně se neodpálí. Závěr dne je tedy zvláštní mix. Nejde o obrovský stack ani velký titulový náběh, ale o postup.