George Devol: Král říčního hazardu s ocelovou lebkou a „vlastním“ kodexem cti

Article cover

První lekce podvodu

George se narodil v Ohiu jako nejmladší ze šesti dětí do rodiny lodního tesaře. Už jako dítě byl nezvládnutelný. Školu nesnášel, učitele házel kamením a domů se vracel téměř denně zbitý z pouličních rvaček. Už v deseti letech utekl z domova a nechal se najmout jako poslíček na parník Wacousta.

Řeka se stala jeho univerzitou. V jedenácti letech uměl krást karty, ve čtrnácti je už dokázal dokonale míchat do předem připravených balíčků a v patnácti byl expertem v hře Seven-Up. Během mexicko-americké války působil jako barman na lodi Corvette, kde se od jednoho spolucestujícího naučil techniku „stocking a deck“ (přípravu balíčku tak, aby soupeř obdržel silnou ruku, ale George ještě silnější). S těmito schopnostmi není překvapující, že když se jako sedmnáctiletý vrátil domů, měl kapsy plné peněz. Traduje se, že už tehdy měl u sebe ohromujících 3 000 dolarů.

Ocelová lebka: George jako „Baranidlo“

Devol nebyl známý jen kartami, ale i svou nesmírnou fyzickou silou. Tvrdil, že lékaři mu odhadovali lebku silnou téměř jeden palec (2,5 cm). Svou hlavu používal jako zbraň – doslova jí mlátil soupeře do tváře, čímž jim pravidelně lámal nosy.

Jedním z jeho nejslavnějších kaskadérských kousků byl „býčí zápas“ s topičem na lodi John Walsh, o kterém se říkalo, že dokáže člověka ubít hlavou k smrti. Devol se vsadil o stovky dolarů, že ho překoná. Při nárazu lebka o lebku George topiče omráčil tak, že ten zůstal ležet v bezvědomí a krvácel z nosu, očí i uší. Kuriózní souboj se dokonce dostal do místních novin a brzy o jeho tvrdé hlavě věděl každý na pobřeží. Později dokonce v New Orleans v přátelském souboji překvapil profesionálního cirkusového „berana“ Williama Carrolla, který po nárazu s Devolem vtipně prohlásil: „Páni, konečně jsem našel svého otce.“

Partnerství s legendárním „Canada Billem“

Devol často pracoval v týmu s dalšími esy hazardu jako Tommy Brown či Holly Chappell, ale nejdelší dobu to táhl s Canada Billem Jonesem, postavou, kterou popsal jako „kurací hlavu s ústy od ucha k uchu“. Jones podle jeho slov vypadal jako idiot, ale ve skutečnosti byl kartovým géniem. Bill nosil šaty o tři čísla větší, což vzbuzovalo dojem vesnického hlupáka, což byla dokonalá návnada pro nic netušící oběti. Spolu ovládali hru Three-Card Monte, kde oběti lákali na „náhodně“ ohnutý roh vítězné karty. Ve chvíli, kdy se oběť chystala vsadit vše, Devol roh nepozorovaně narovnal a ohnul na jiné kartě.

Devol si však neváhal vystřelit ani z vlastního partnera. Jednou si najal falešnou „oběť“. Muže nechal obléct jako špinavého trampa s 10 000 dolary ve vrecku. Bill se chytil do vlastní pasti, když chtěl trampa obrat o peníze ve hře monte, ale Devolův nastrčený hráč ho porazil a ještě na něj vytáhl i revolver. Bill vystrašeně odevzdal peníze a Devol mu chvíli na to se smíchem přiznal, že ho vlastní partner dostal jako „zelenáče“.

Bizarní kodex: „Jdi a už více nehřeš“

Devol měl smysl pro humor, který jeho oběti málokdy ocenily. Jedním z jeho nejslavnějších kousků bylo vyhrávat peníze od duchovních. Když je však obral i o poslední cent, peníze jim (občas i s hodinkami) vrátil se slovy: „Jdi a už více nehřeš.“ K ostatním však takové slitování neměl. Jeho filozofie byla jasná: „Hodlám žít z hlupáků a naivů a zařídím, aby pršely peníze.“

Jeho srdce bylo však na správném místě. Jednou na lodi John Simonds vyhrál od muže manželčin box s diamantovými šperky a na druhý den uviděl nešťastnou ženu při snídani s uplakanými očima. Pohnula se v něm city, šperky jí nechal doručit do kajuty a odmítl manželovi prozradit svou adresu, aby mu je nemusel proplatit.

Útěky a osudové partie

Život hazardního hráče na řece přinášel i dramatické útěky. Jednou ho skupina podvedených hráčů, přezdívaných „Arkansas Killers“, naháněla po celé lodi. Devol se schoval pod kormidlovnu, podplatil lodivoda 100 dolary ve zlatě a v noci skočil z výšky přímo do řeky. Tam však zapadl po pás do bahna a po chvíli už okolo něj svištěly kulky. Zachránil ho naštěstí lodivod, který strhl loď na opačnou stranu řeky.

V jiném případě v New Yorku oklamal bohatého mladíka o tisíce dolarů tím, že mu „dovolil“ být partnerem ve hře pokru, kterou Devol tajně zinscenoval se svým skutečným komplicem. Mladík přišel o 12 000 dolarů, přičemž tentokrát George nemusel v panice utíkat, protože oklamaný mladík si myslel, že měli jen nesmírnou smůlu.

Během občanské války Devol vyhrával obrovské sumy od armádních výplatců (paymasters). Jeho rekordem byla výhra 19 000 dolarů v jediné partii. Svoji pověst si však pokazil hrou s ředitelem železnic, kterého obral o 1 200 dolarů, což vedlo k oficiálnímu zákazu hazardu ve vlacích a k monitorování jeho osoby agenturou Pinkerton.

Devolova pověst ho provázela i mimo řeku Mississippi. V Cheyenne v salonu Gold Room narazil na samotného Wild Bill Hickoka. Jejich partička u stolu se však nedá nazvat přátelskou. Když Hickok vsadil 50 dolarů a vyhrál, krupiér (pracující pro Devola) mu chtěl vyplatit jen 25 dolarů s odůvodněním, že to je limit stolu. Hickok namítal, že při prohře mu vzali celých 50, na což krupiér odsekl: „Padesátka platí, když prohráš.“ Hickok, známý svou prchlostí, krupiéra udeřil, převrátil stůl a odešel s celou pokladnou.

Konec jedné éry

Po čtyřiceti letech na řece, kdy podle odhadů vyhrál více než 2 miliony dolarů, ho jeho nová manželka v roce 1896 přesvědčila, aby s hazardem definitivně skončil. Poslední roky života strávil prodejem své autobiografie: Forty Years a Gambler on the Mississippi. Právě jeho kniha je studnicí neuvěřitelných a často zveličených příběhů, které dokonale vykreslují atmosféru na říčních parnících a život hazardních hráčů.

Ačkoliv přes jeho ruce protekly miliony, George Devol zemřel v roce 1903 v Hot Springs téměř bez haléře. Jak sám v knize přiznal, jeho jedinou slabostí byla hra Faro. Zatímco jinde podváděl, v této hře sám často legálně prohrával vše, co předtím podvodem získal. Jeho příběh je připomínkou časů, kdy poker na řece Mississippi nebyl jen o matematice, ale o odvaze, rychlých rukách a občas i o tom, jak tvrdě dokážete udeřit hlavou.

 

Čtěte také

 

Příběh Lottie Deno: Královna karet Divokého Západu

Příběh Kitty Leroy: Pistolnice a hazardní hráčka, kterou zastřelil vlastní manžel

Příběh Poker Alice: Zbožná rebelka, která si podmanila Divoký západ

 

 

Zdroje: Forty Years a Gambler on the Mississippi, Legends of America