Kessler vyrůstal v Montgomery County v Pensylvánii, kde už od malička měl blízko k hrám. Se sestrou hrával hodiny backgammon a od mladosti ho přitahovaly formáty, kde se kombinovala logika, pozorování a rozhodování pod tlakem. Ještě před vysokou školou se dostal do Monday night game, malé party, kde se hrály hlavně high-low varianty.
Po škole šel nejdřív na Penn State Abington, později na Temple. Akademická dráha však nikdy nebyla jeho hlavní identitou. Více než kariéra právníka nebo lékaře ho lákala představa vlastního byznysu a praktického vydělávání. Nakonec se dostal k telefonickým průzkumům ve firmě zaměřené na marketingový výzkum, kde začínal jako operátor volající respondentům za pár dolarů na hodinu.
Atlantic City jako víkendová rutina
Cesta ke kasinu přišla díky pracovnímu rytmu. Kessler pracoval od pondělí do pátku a každý pátek po práci sedl do auta směr Atlantic City. Zůstával tam celý víkend, hrál sloty, video poker i live poker a v pondělí ráno se vracel rovnou do práce. Sám říká, že tento rituál opakoval roky. Nebyla to dovolená ani občasné sázení, ale pravidelná druhá směna, ve které budoval bankroll, zkušenosti a vztah ke kasinovému prostředí.
Důležité bylo, že se na to nedíval jako na čistý hazard. V Atlantic City tehdy existovaly video poker hry a promo akce, které se při správném přístupu daly hrát s výrazně lepší hodnotou než dnes. Kessler popisuje, jak ho mentor Steve Norden naučil přemýšlet o video pokeru nebo podobných hrách, kde když hrajete správně, prohráváte málo nebo vůbec, zatímco získáváte bonusové kredity, bezplatné pokoje či jídlo.
Kessler později vzpomíná, jak začal o víkendech létat do Las Vegas, kde hrál promo akce v Mirage, Treasure Island či Bellagiu. Při jedné Jaguar promo akci si vybral banán na stromě úplně vzadu, protože věřil, že organizátoři skryjí výherní klíč na nejtěžší místo. Tato intuice byla správná a Kessler vyhrál auto.
Jedenáct dnů, které postavily bankroll
Nejsilnější kasinový příběh přichází s promo akcí v Claridge. Od půlnoci do druhé kasino zdvojnásobovalo jackpoty, od druhé do čtvrté trojnásobilo a od čtvrté do šesté dokonce čtyřnásobilo. Kessler našel hru, kde bylo možné relativně často trefit jackpot threshold, a rychle pochopil, že promo je nastavené špatně. Nejdřív hrál nižší limity, pak s kamarádem přešli na $5 automaty a nakonec objevili $25 stroje v rohu, kde se matematika ještě více zlepšila. Na jedenáct dní si vzal volno z práce a hrál prakticky bez přestávky. Výsledek byl podle něj několik set tisíc dolarů. Právě toto označuje za jeden z momentů, který mu postavil bankroll.
Vedle video pokeru a promo akcí se Kessler postupně posouval i v live pokeru. V Taj Mahalu hrál 100/200 Stud 8/Omaha 8 v době, kdy u stolu seděli jména jako Phil Ivey a John Hennigan. Hra se později zvětšovala až na 200/400 a více, ale Kessler zůstával v limitu, který mu seděl. Peníze si často nechával přímo v bezpečnostní schránce v podobě černých chipů. Když se po týdnu vrátil, chipy tam stále byly a on pokračoval.
Kessler se neprezentuje jako nejhlasitější génius u stolu. Spíše jako grinder, který nepotřeboval peníze vytahovat, utrácet nebo ukazovat. Měl bankroll, držel cash flow odděleně od pracovních příjmů a výhry nechával pracovat. Přitom mu normální výplata z práce roky chodila na účet, do kterého nesahal. Toto je Kesslerův paradox: působí jako nonstop hráč, ale jeho základní přístup k bankrollu byl dlouhé roky až extrémně konzervativní.
První WSOP cash a cesta do turnajového světa
První výrazný kontakt s turnajovým pokerem přišel, když odletěl na WSOP hrát $5,000 Omaha 8 event. Nikdy předtím nehrál takový turnajový formát, ale cash game Omaha 8 hrál roky, takže si sedl mezi Phila Iveyho, Scottyho Nguyena, Phila Hellmutha a další jména. Bez spánku a bez velké turnajové zkušenosti dokázal udělat deep run a připsat si svůj první WSOP cash. Ten moment ho přirozeně vtáhl do turnajového světa.
Později začal cestovat za WPT eventy v éře Foxwoods, Mirage, Mandalay Bay, Bay 101 – to vše byly zastávky, kde se hrálo o peníze, prestiž a televizní pozornost. Kessler mluví o finálových stolech, runner-runner prohrách a situacích, kde byl krok od TV table. V té době ještě hrál i no-limit, ale jeho přirozené prostředí zůstalo jinde: split poty, stud, Omaha 8, razz, triple draw a mixed games.
Válka za dobré struktury
Pokud má Kessler v pokeru jedno téma, které ho definuje, jsou to turnajové struktury. V rozhovoru se opakovaně vrací k tomu, které eventy hraje, které bojkotuje a proč. Když má triple draw event 25 tisíc v chipsech a začíná na 400/800, pro něj jde o princip a takový turnaj nepodpoří. Nejde jen o osobní preferenci, ale o jeho dlouholetou snahu tlačit organizátory k tomu, aby mixed-game eventy měly smysluplnou hratelnost.
Vzpomíná, že Jack Effel mu kdysi na WSOP řekl, ať napíše, jak by chtěl upravit mixed struktury, a oni to zkusí. Kessler tvrdí, že měl významný vliv na změnu ante systému ve stud hrách i na podobu některých WSOP mixed eventů. Mluví také o vlastní Chainsaw Mixed Series, turnajích v Orleans, Planet Hollywood a Caesars, leaderboardu, custom trofejích a snaze vytvořit celé mixed-game okno před WSOP. Jeho cíl je jasný: aby hráči mohli přijít do Vegas dříve, rozehrát se v Big O, TORSE, five-way triple draw či dalších formátech a plynule přejít do World Series.
Sám Kessler limit hold’em v turnajích nesnáší a otevřeně říká, že formát, který ho nahradí triple drawem, má podle něj větší budoucnost. TORSE – triple draw, Omaha, razz, stud, stud eight – se podle něj postupně uchytil, přičemž porovnává návštěvnost s HORSE eventy a tvrdí, že hráči na tyto formáty reagují lépe. Dokonce zmiňuje sázku se Shaunem Deebem, který nevěřil, že WSOP TORSE event přitáhne dostatečné pole. Kessler sázku vyhrál, když event výrazně překonal očekávání.
Bracelet, který stále uniká
Kessler má za sebou stovky cashů, mnoho finálových stolů a několik WSOP runner-up finishů, ale náramek mu stále uniká. V rozhovoru prochází čtyři druhá místa, každé s vlastní ranou. Proti Toddovi Brunsonovi v Omaha 8 popisuje heads-up, ve kterém soupeř opakovaně trefil karty na split nebo záchranu. Proti Frankovi Kasselovi v $10K Stud 8 se příběh ještě víc zamotává, protože Kessler ho podle sebe sám přesvědčil, aby late regol event, a nakonec s ním prohrál heads-up o bracelet i jeho Player of the Year body. Proti Brianovi Rastovi v pot-limit hold’eme zas mluví o handě, která mohla změnit kariéru úplně jiným směrem.
Nejbolestivější možná působí WSOP Europe PLO runner-up. Kessler byl chip leader, event se přestal filmovat pro technický problém, přišla pauza a hned po návratu dostal full house over full house, kde byl horší o jednu kartu. I když to zlehčuje, cítit, že otázka náramku je stále otevřená. Kessler už nemusí dokazovat, že umí hrát, cashovat ani cestovat za volume. Ale právě ten jeden náramek zůstává příběhem, který jeho kariéra stále nemá uzavřený.
Kessler je přirozeně i tématem pro 25K Fantasy. Vysvětluje, že obvykle jde v draftu za nízké sumy, ačkoliv hraje téměř každý den, včetně mnoha mixed a $10K eventů. Shaun Deeb podle něj kdysi rozšířil myšlenku, že Kessler sice má dobrou floor value, ale slabý ceiling – tedy dokáže nasbírat body, ale pravděpodobně neexploduje za 150 či 200. Kessler s tím nesouhlasí a jeho argument je jednoduchý: na WSOP hraje každý den, neodchází uprostřed série, nevyhoří, nepřestane hrát kvůli rodině nebo bankrollu. Má prodanou část akce, má peníze na účtě a pokud říká, že odehraje takové turnaje, tak je opravdu odehraje.
Sloty, Buffalo a jackpot za 1,2 milionu
Žádný rozhovor s Kesslerem by nebyl úplný bez slotů. V epizodě popisuje svůj obrovský hit na Buffalo Power v Thunder Valley, kde se původně dostavil na $400 HORSE event, ale pozdní registrace byla uzavřena už na prvním breaku. Rozhořčený odešel do kasina, uviděl vysoký green jackpot a rozhodl se hrát, dokud ho netrefí. Hodiny plynuly, bonusy kupoval znovu a znovu, bankroll mizel a o třetí ráno byl podle vlastních slov už 14 tisíc v minusu.
Potom se u něj objevil hráč na vedlejším automatu, začali se bavit a energie se změnila. Kessler konečně roztočil kolo a místo obvyklého „almost“ momentu se ruleta zastavila přesně na 1,2 milionu dolarů. Výplata trvala hodiny, musel čekat na verifikaci od Aristocratu, ale peněz se nakonec dočkal a dal si je vyplatit najednou (i když sníženou sumu).
Na otázku, zda by si do konce života vybral poker nebo sloty, Kessler odpovídá bez váhání: sloty. Tvrdí, že v kasinu u slotů tráví minimálně 350 dní ročně mimo WSOP a že automaty k němu „mluví“. Je to napůl vtip, napůl skutečná filozofie hráče, který se celý život pohybuje v prostoru mezi gamblingem, profesionálním hraním a čistou kasinovou rutinou.
Více z Table One Podcast
Jeff Gross – Poker, byznys, šesticiferné prop bety a nový svět pokerového podnikání
Matt Savage: Muž, který pomáhal uklidnit pokerový chaos od WSOP po WPT
Mike Matusow: Milionové pády, stará škola a návrat hráče, který se nikdy nevzdal
Justin Saliba: Přestěhoval se do Vegas, chtěl vyhrát miliony a rychle zjistil, že to nenávidí
John Bornstein: Undergroundové kluby, přepadení, totální krach a pokerový zázrak
Nikki Limo: Od YouTube a stand-upu až po pokerový run za $130,000
Joe McKeehen: Přestal se dívat na své karty a vyhrál Main Event WSOP
Andrew Moreno: Od $3 sitiek až k titulu high roller šampiona
Yukon Brad Booth: Návrat k High Stakes Pokru a největší bluff proti Philovi Iveyovi
Landon Tice: Když talent předběhne zralost a poker tě přinutí dospět
Jeremy Ausmus: Od zaprášených her v Coloradu až na vrchol světového pokru
Cary Katz: Proč high stakes prostředí přitahuje extrémně analytické osobnosti
Zdroje – X, YouTube, Flickr/WorldPokerTour, PokerNews