John Bornstein není typ pokrového hráče, jehož příběh by bylo možné popsat jako klidnou cestu od studií k profesionální kariéře. V Table One podcastu přišel s vyprávěním, které má blíže k divokému filmu než k uhlazenému rozhovoru o turnajových výsledcích. Vyrůstal v New Jersey, školu bral spíše jako překážku, poker objevil velmi brzo a ještě před dospělostí se dostal do prostředí underground her. Jeho cesta zahrnuje vyloučení ze škol, první velké online vítězství, noční cash games, ozbrojené přepadení i moment, kdy prohrál každý dolar, který měl.
Už od prvních minut rozhovoru je jasné, že Bornstein nemá zájem se tvářit jako dokonale připravený profesionál se vzorným životopisem. Bornstein vyrůstal v Teanecku v New Jersey, kousek od Manhattanu. Jako dítě podle svých slov nebyl dobrým studentem a během čtyř let vystřídal tři střední školy. Poker však v jeho životě byl přítomen velmi brzo – nejprve přes rodinné karetní hry, které ho naučil otec, později přes Texas Hold'em a domácí hry. První problémy ve škole nastaly i proto, že se snažil organizovat pokrové partie tam, kde se to rozhodně nemělo dít. V prázdné třídě viděl možnost rozběhnout hru a vzít ostatním peníze, což o jeho budoucím směřování mluví dostatečně jasně.
Ze školy do underground pokru a k první výhře
Bornsteinův teenagerský příběh má v rozhovoru až absurdní nádech. Jedna z historek se týká ukradené dodávky, do které se dostal s partou kamarádů, ačkoliv podle vlastních slov nebyl tím, kdo auto ukradl. Následovala nehoda, útěk, návrat k vozidlu a nakonec i udání ze strany jednoho z chlapců, který v autě nechal doklady. Pro školu to stačilo na tvrdý zásah a Bornstein se ocitl mimo systém, který mu stejně nikdy moc neseděl.
Poker už byl v té době příliš silný magnet. Bornstein se dostal do malých domácích turnajů a později do underground klubů v New Jersey, kde se hrávaly cash games. Paralelně zkoušel online poker a zlom přišel na Full Tilt Pokeru, když se přes satelit za 25 centů dostal do turnaje Double Deuce s buy-inem 22 dolarů. Turnaj s tisíci hráčů nakonec vyhrál za přibližně 27 tisíc dolarů. V rodičovském domě najednou seděl teenager, který měl na účtu částku, která mu tehdy připadala jako vstupenka do zcela nového života.
Výhra na Full Tilt Pokeru Bornsteinovi otevřela dveře do světa, který ho fascinoval. Peníze nebral jen jako bankroll, ale i jako vstup do underground scény, kde se cítil jako součást něčeho velkého a zakázaného. Když jeden z klubů po problémech potřeboval peníze na nový spot, Bornstein se rozhodl pomoci. Půjčil peníze, chtěl se naučit dealovat a zároveň získat podíl na hře. Nové místo v Jersey nevypadalo zvenku luxusně, ale uvnitř mělo více stolů, jídlo, masáže a hry, které rostly od $1/$2 až po $5/$10.
Jako osmnácti-předevdevatenáctiletý vydělával sumy, které byly daleko za hranicí běžné reality. V rozhovoru říká, že mezi dealováním a podílem z klubu mohl dělat přibližně čtyři tisíce dolarů za noc, několikrát do týdne. Peníze utrácel rychle, často i na kamarády, protože v tom věku měl pocit, že jich bude vždy dost. Underground poker však nebyl jen o atmosféře, adrenalinu a penězích. Bornstein rychle zjistil, že v tomto prostředí je mnoho lidí, kterým se nedá věřit, a že hranice mezi hrou a skutečným nebezpečím může být velmi tenká.
Od přepadení k normálnímu životu
Nejtemnější část rozhovoru přichází při popisu ozbrojeného přepadení jedné z her. Bornstein vzpomíná, jak do místnosti vtrhli muži se zbraněmi a s punčochami na hlavách, hráčům přikazovali položit telefony, peníze i klíče na stůl a všechny přinutili jít na zem. V jedné chvíli se mu třásla noha a muž se zbraní mu pohrozil, že mu ji odstřelí, pokud nepřestane. Pro devatenáctiletého hráče to nebyla pokrová historka na efekt, ale moment, kdy si reálně myslel, že může zemřít. A ještě zvláštnější bylo, že v jednom z útočníků poznal člověka, kterého předtím potkal v jiném pokrovém prostředí.
Bornstein dnes tuto scénu vypráví s humorem, ale mezi řádky je cítit, že to nebyla jen další divoká noc. Říká, že když ležel na zemi, neproběhl mu před očima celý život, jak se často říká. Místo toho se díval na člověka pod stolem, kterého neměl rád, a přemýšlel, zda toto má být poslední tvář, kterou uvidí. Lupiči odešli s penězi, telefony a klíče nechali venku. Policie se do toho podle Bornsteina tehdy nezapojila. V underground pokru se některé věci jednoduše řešily jinak – nebo se neřešily vůbec.
Po letech v tomto prostředí přišel moment, kdy si Bornstein řekl, že možná se mýlil a poker přece jen nebude jeho cesta. Zkusil normální práci a zaměstnal se ve skladu Amazonu. Tato kapitola však dlouho nevydržela. Po výletu do Atlantic City prohrál všechny peníze a zavolal do práce s prosbou, zda by mu nemohli poslat zálohu z další výplaty. Logika gamblera byla jednoduchá – stejně přijde do práce, firma si výplatu nechá a on se dostane domů. Amazon však řekl ne.
Když se vrátil do práce, dostal výpověď. Později si našel další zaměstnání, ale při tom už naplno grindil online poker v New Jersey. Hrál do druhé či třetí ráno a ráno vstával do práce, což se dlouhodobě nedalo udržet. Potom přišel turnaj v Atlantic City, který vyhrál za přibližně 40 tisíc dolarů. Na druhý den už do práce nepřišel. V jeho hlavě bylo rozhodnuto – je profesionální pokrový hráč.
Velká pole, velké sny a Colossus
Bornsteinova pokrová kariéra se nezačala v malých elitních turnajích. Jeho přirozeným prostředím byla obrovská pole, ve kterých musel projít přes stovky až tisíce hráčů. V rozhovoru vysvětluje, že před solverovou érou se cítil silný zejména v čtení soupeřů a v table talku. Rozprávěl se s lidmi, zjišťoval, co dělají, zda mají rodinu, jakou mají práci a jaký typ rozhodnutí u stolu pravděpodobně udělají. Poker vnímal jako souboj strategií mezi dvěma lidmi, ne jako hledání jedné správné odpovědi v softwaru.
Jedním z největších milníků byl jeho deep run v turnaji Colossus, kde hrál proti masivnímu poli více než 22 tisíc hráčů. Bornstein se dostal na finálový stůl a otevřeně přiznává, že na peníze myslel velmi intenzivně. Měl stoprocentní podíl ze sebe, buy-in byl relativně nízký a první místo znamenalo milion dolarů. Skončil osmý, což bylo zároveň obrovské zklamání i první šestciferný výsledek jeho kariéry.
Borgata, největší výsledek a změna vztahu k pokru
Největší živý výsledek Bornsteinovy kariéry přišel v Borgata eventu s buy-inem 5 tisíc dolarů, známém jako The Return. V rozhovoru říká, že před tímto turnajem nebyl v ideálním mentálním nastavení, a právě proto pro něj výsledek blízko 400 tisíc dolarů znamenal hodně. Měl pocit, že na finálových stolech často runoval pod očekáváními a že mu chyběl velký zásah, který by to zlomil. Tento turnaj mu ho přinesl. Byl to jeden z těch momentů, které hráči připomenou, že i po letech frustrace může přijít velký výsledek.
Zároveň však Bornstein otevřeně říká, že jeho vztah k no-limit turnajům se změnil. Dnešní poker mu už nepřináší stejnou radost jako kdysi, zejména pro solverovou éru a pocit, že hra se posunula více k hledání správných odpovědí než k souboji osobností. Stále má rád poker, ale více ho láká PLO, mixed games a cash games. Neříká, že turnaje jsou pro každého špatné, ale že jemu osobně už nenabízejí stejný drive. Poker se pro něj stal méně romantickým a více technickým světem, což není přesně to, do čeho se kdysi zamiloval.
Prohrál každý dolar a na druhý den se vrátil s 85 tisíci
Nejsilnější příběh celé epizody přichází v závěru. Bornstein vzpomíná na noc na Floridě, kdy měl u sebe celý bankroll, přibližně 50 tisíc dolarů. Byl v Hard Rocku, pil, hrál high limit table games a po velkém swingu prohrál vše na nulu. Kamarádi se ho snažili dostat od stolu, ale on zůstal. V jedné rozhodující hře měl podle vlastních slov všechno na stole a dealer vytáhl kartu, která mu vzala celý bankroll. „Nemohl jsem dýchat,“ popisuje moment, kdy prohrál každý dolar, který měl.
Na druhý den ho kamarád budil na day 2 turnaje s buy-inem 360 dolarů. Bornstein byl naštvaný, opilý z předchozí noci, bez peněz a nechtěl jít nikam. Nakonec vstal, sedl si do turnaje a v prvních orbitech se ho podle vlastních slov snažil odpálit. Místo bustoutu však double-upnul a v té chvíli si uvědomil, že toto může být jeho cesta zpět. Turnaj dohrál na třetím místě a díky dealu si odnesl dohromady okolo 85 tisíc. Méně než 24 hodin po tom, co prohrál vše, byl zpět ve hře.
Bornsteinův příběh funguje proto, že se nesnaží prodávat poker jako čistý příběh disciplíny, plánování a profesionálního růstu. Je to i příběh špatných rozhodnutí, nočních her, nebezpečných lidí, promarněných peněz a situací, které mohly dopadnout mnohem hůře. Zároveň je to však příběh člověka, kterého poker víckrát vytáhl právě ve chvíli, kdy se zdálo, že je všechno ztraceno. Bornstein není uhlazený hrdina pokrové pohádky. Je spíše hráčem, který prošel přes nepořádek, riziko a vlastní chyby, ale stále si našel cestu k velkým výsledkům.
Více z Table One Podcast
Nikki Limo: Od YouTube a stand-upu až po pokerový run za $130,000
Joe McKeehen: Přestal se dívat na své karty a vyhrál Main Event WSOP
Andrew Moreno: Od $3 sitů až k titulu high roller šampiona
Yukon Brad Booth: Návrat k High Stakes Pokeru a největší bluff proti Philu Iveyovi
Landon Tice: Když talent předběhne zralost a poker tě přinutí dospět
Jeremy Ausmus: Od zaprášených her v Coloradu až na vrchol světového pokeru
Cary Katz: Proč high stakes prostředí přitahuje extrémně analytické osobnosti
Zdroje: YouTube, PokerNews, SeminoleHardRock, Photo by Joe Giron, Danny Kim