Od obchodování s koňmi k první vraždě
Benny Binion se narodil 20. listopadu 1904 v Texasu. Jako dítě pravidelně nechodil do školy a zůstal prakticky negramotný. Místo toho cestoval se svým otcem, obchodníkem s koňmi, od kterého se naučil odhadovat lidi a ovládat umění obchodu a bluffu. Ve věku osmnácti let, během období prohibice, začal v El Paso vyrábět a pašovat nelegální alkohol.
Když se později přesunul do Dallasu, hazard se pro něj stal přirozenou volbou. Organizoval nelegální hry s kostkami a číselné loterie. Ve středu Dallasu si otevřel vlastní hernu v pokoji 226 hotelu Southland, čímž vznikl obávaný „Southland Syndicate“.
V říjnu 1931 došlo k první zdokumentované vraždě. Binion zastřelil pašeráka alkoholu Franka Boldinga. Když Bolding na něj vytáhl nůž, Binion se skácel zpět z bedny, na které seděl, a ve stylu divokého západu rychle tasil zbraň. Získal tím přezdívku „The Cowboy“ a za vraždu (v sebeobraně) dostal dvouletý podmíněný trest.
O pět let později, v září 1936, třemi ranami do srdce zlikvidoval konkurenta Bena Friedena. Aby oklamal policii, po zastřelení Friedena se sám postřelil do ramene a tvrdil, že šlo o sebeobranu. Tento trik mu vyšel, protože prokurátor obvinění proti němu zrušil.

Nemilosrdná válka s Herbertem „The Cat“ Nobleem
Nejznámější kriminální kapitolou Binionova života byla krvavá šarvátka s Herbertem „The Cat“ Nobleem. Noble si v Dallasu otevřel vlastní nelegální klub Airmen’s Club a odmítl Binionovi odvádět 40% podíl ze svých zisků.
Binion vypsal na jeho hlavu odměnu 25 tisíc dolarů. Noble však přežil údajně až 11 pokusů o atentát. Přežil střelbu, honičky při rychlosti 90 mil za hodinu i výbuchy, kvůli čemuž získal přezdívku „Kočka“. Tragédie však přišla v listopadu 1949, kdy výbuch bomby v autě určený pro Nobla zabil jeho manželku Mildred.
Žalem zničený Noble naplánoval šílenou pomstu, koupil si letadlo a chtěl bombardovat Binionův dům v Las Vegas, kam se Benny přesunul v roce 1946. Policie ho zastavila na poslední chvíli přímo při přípravě vzletu. Noble nakonec doplatil na své více než devět životů v srpnu 1951, kdy ho usmrtila nástražná výbušnina v poštovní schránce.

Impérium Horseshoe
Když Benny přicházel do Las Vegas, přinesl si s sebou ohromný kapitál i nekompromisní metody z Texasu. V roce 1951 odkoupil zkrachovalý Eldorado Club v centru Las Vegas na Fremont Street a přejmenoval ho na Binion’s Horseshoe.
Zatímco kasina na Las Vegas Strip sázela na pompéznost a showbusiness, Horseshoe mělo úplně jinou filozofii. Benny zavedl základní pravidla, která změnila kasinový průmysl.
Vytvořil atmosféru a prostředí pro skutečné hráče. K dispozici byl bezplatný alkohol vysoké kvality i vynikající jídlo za lidové ceny (včetně známého 2$ steaku či pikantního chilli podle receptu z věznice v Dallasu). Stejný respekt a férové podmínky zachoval k malým i velkým hráčům. Nejlépe to shrnul sám Benny, když řekl: „Pokud chceš zbohatnout, udělej to tak, aby se malí lidé cítili jako velcí páni.“
Benny zároveň šokoval konkurenci tím, že zrušil horní limity na sázky. Zatímco jiná kasina měla limity pro kostky či ruletu, Horseshoe přijalo jakoukoli sázku. Jedním z nejlepších marketingových tahů v historii města byla i vitrína ve tvaru podkovy, ve které vystavil 1 000 000 dolarů v hotovosti.

A jak řešil podvodníky a zloděje? Do Horseshoe se policie nevolala. Bennyho ochrankáři vyvedli provinilce do zadní uličky a „vysvětlili“ jim pravidla pomocí obušků a zlomených končetin. „Rázně jsme z nich vymlátili duši,“ vzpomínal později sám Binion.
Trest v Leavenworthu a ztráta licence
Jeho minulost ho však nakonec dohnala. Texaský prokurátor Henry Wade ve spolupráci s FBI shromáždil důkazy o daňových únicích z Binionových texaských operací z roku 1948, kdy přiznal jen zlomek ze svých milionových zisků.
V roce 1953 byl Benny odsouzen na 5 let ve federální věznici Leavenworth v Kansasu a musel zaplatit statisíce dolarů na doplatcích. Aby měl na zaplacení pokut a právníků, musel prodat většinový podíl v Horseshoe.
Ve vězení odseděl 42 měsíců a v roce 1957 byl propuštěn. Navždy však ztratil možnost vlastnit licenci na provozování kasina v Nevadě. Benny to vyřešil po svém. Když v roce 1964 odkoupil Horseshoe zpět, oficiálním prezidentem kasina se stal jeho syn Jack Binion, manažerem kasina se stal jeho druhý syn Ted Binion a Benny působil v kasinu jako „konzultant“, přičemž ve skutečnosti nadále řídil kasino.

Zrod World Series of Poker
V roce 1969 se Benny zúčastnil akce Texas Gamblers Reunion ve městě Reno, kterou pořádali Tom Moore a Vic Vickrey. Benny ucítil příležitost. V roce 1970 přenesl toto setkání do svého kasina v Las Vegas a nazval ho World Series of Poker.
Na první ročník pozval nejlepší hráče té éry, mezi kterými byli Johnny Moss, Doyle Brunson, Amarillo Slim či Puggy Pearson. Po několika dnech cash game akce v různých variantách hráči tajným hlasováním rozhodli, kdo byl nejlepší. První hlasování dopadlo komicky, protože každý hlasoval sám za sebe. Až při druhém hlasování, kdy měli určit druhého nejlepšího, vyhrál Johnny Moss.
Už v roce 1971 Benny změnil formát na freezeout turnaj s buy-inem 10 000 $. Když se ho novináři tehdy ptali, jak velký podle něj WSOP jednou bude, Benny odhadoval, že turnaj by mohl jednou přilákat možná 50 hráčů. Už desátý ročník série překonal tento milník a akce postupně narostla až do současné gigantické podoby.

Posmrtný vstup do Síně slávy
V 80. letech byl Benny v Las Vegas žijící legendou a lidovým hrdinou. I ve vysokém věku nosil svůj ikonický klobouk, kabát z buvolí kožešiny a na svém ranči v Montaně či v ulicích Vegas se projížděl na Cadillacu s připevněnými rohy na kapotě.
Benny Binion zemřel na selhání srdce 25. prosince 1989 ve věku 85 let. Jen o rok později, v roce 1990, byl zaslouženě uveden do Poker Hall of Fame jako její 19. člen.
Doyle Brunson o něm po letech na Twitteru napsal: „Benny Binion sice nebyl kdovíjaký pokrový hráč, ale jak byste ho mohli vynechat v Síni slávy?“
V Las Vegas mu dokonce v roce 1988 vystavili bronzovou sochu na koni na jeho počest. Lester Ben „Benny“ Binion nebyl svatý. Byl to drsný gangster a člověk, který neváhal použít násilí. Bez jeho odvahy, marketingu a neústupnosti by však poker možná nikdy nevystoupil ze šera zadních místností do září reflektorů televizních kamer.

Více z Legend PHoF
Legendy Poker Hall of Fame XVIII: Sarge Ferris
Legendy Poker Hall of Fame XVII: Doyle „The Godfather of Poker“ Brunson
Legendy Poker Hall of Fame XVI: Jack „Treetop“ Straus
Legendy Poker Hall of Fame XV: Walter Clyde "Puggy" Pearson
Legendy Poker Hall of Fame XIV: Henry Green
Legendy Poker Hall of Fame XIII: Red Hodges
Legendy Poker Hall of Fame XII: Murph Harrold
Legendy Poker Hall of Fame XI: Joe Bernstein
Legendy Poker Hall of Fame X: Tom Abdo
Legendy Poker Hall of Fame IX: Bill Boyd
Legendy Poker Hall of Fame VIII: T. "Blondie" Forbes
Legendy Poker Hall of Fame VII: James Butler "Wild Bill" Hickok
Legendy Poker Hall of Fame VI: Sid Wyman
Legendy Poker Hall of Fame V: Red Winn
Legendy Poker Hall of Fame IV: Edmond Hoyle
Legendy Poker Hall of Fame III: Felton "Corky" McCorquodale
Legendy Poker Hall of Fame II: Nick "The Greek" Dandolos
Legendy Poker Hall of Fame I: Johnny Moss
Zdroj: WSOP, Wikipedia, TexasMonthly, ATI