Historie WSOP: Rok 1988 – Johnny Chan obhájil titul v Main Eventu, rozlučkový triumf pro Johnnyho Mossa

Vítězem Main Eventu WSOP 1988 se stal Johnny Chan, který v ikonickém souboji porazil nováčka Erika Seidela. Chan se díky tomu zapsal do historie jako teprve čtvrtý hráč, kterému se podařilo obhájit titul mistra světa a dodnes zůstává posledním, kdo tento obdivuhodný kousek dokázal.

Rekordní start, první cizinec s náramkem a příchod „Pokerového Bratra“

Hned úvodní turnaj festivalu 1 500$ Limit Hold'em přinesl senzaci, když se do něj zaregistrovalo nečekaných 400 účastníků. Jednalo se o nejpočetnější turnaj dosavadní historie WSOP a bylo to významné vylepšení předchozího rekordu (342 účastníků). Vítězem se stal Val Carpenter z Alabamy, pro kterého to byl jediný náramek v kariéře, když v heads-upu porazil šampiona Main Eventu z roku 1984 Jacka Kellera.

První polovina série byla mimořádná i z pohledu mezinárodního pokeru. Rok 1988 přinesl první dva šampiony pocházející mimo území USA. V Eventu #3: 2 500$ PLO triumfoval Francouz Gilbert Gross, který v heads-upu překonal Hugha Todda z Jižní Afriky. Hned následující den se z titulu radoval i oblíbený Nor Thor Hansen, který ovládl Event #4: 5 000$ Seven-Card Stud. Během 24 hodin se tak počet zemí s držiteli zlatých náramků ztrojnásobil.

Ve středu festivalu se poprvé na velké scéně představil 23letý mladík z Madisonu ve Wisconsinu – Phil Hellmuth. Mladý Hellmuth se v Eventu #6: 1 500$ Seven-Card Stud Split poprvé v kariéře probojoval až na finálový stůl WSOP, kde skončil na 5. místě. Už o pár dní později potvrdil, že se nejednalo o náhodu, když si odnesl odměnu i z Main Eventu za 33. místo. Málokdo tehdy tušil, že sleduje první kapitolu příběhu muže, který jednou nasbírá rekordních 17 náramků.

Poslední titul Johnnyho Mossa

Mezi nejvýznamnější postavy ročníku 1988 patřil jednoznačně i 81letý Johnny Moss. „The Grand Old Man of Poker“ hrál na WSOP od úplného vzniku v roce 1970 a dokázal, že i ve vysokém věku patří ke světové špičce. Nejprve v Eventu #8: 1 500$ Seven-Card Stud skončil na druhém místě za Merillem Huntem a odnesl si 71 610$.

O dva dny později však v Eventu #10: 1 500$ Limit Ace-to-Five Draw nenašel přemožitele. V konkurenci 194 účastníků vybojoval svůj devátý a zároveň poslední zlatý náramek v kariéře spojený s odměnou 116 400$. Moss je díky tomu dodnes nejstarším vítězem otevřeného turnaje WSOP v historii. Zároveň v roce 1988 vylepšil svůj rekord v počtu náramků na 9, přičemž trvalo dalších 15 let, než se dalším hráčům podařilo vyrovnat jeho bilanci.

V roce 1988 byli slavnostně oceněni i dvě další osobnosti, které hrály na WSOP od jeho vzniku. Do Poker Hall of Fame byli uvedeni dvojnásobný šampion Main Eventu Doyle Brunson a hrdina zázraku s jedním žetonem Jack Straus.

Výsledky turnajů WSOP 1988:

Turnaj	Entries	Vítěz	Výhra
Event #1: 1 500$ Limit Hold'em	400	Val Carpenter	223 800$
Event #2: 1 500$ No-Limit Hold'em	330	Russell Gibe	181 800$
Event #3: 2 500$ Pot-Limit Omaha (Rebuy)	111	Gilbert Gross	181 000$
Event #4: 5 000$ Limit Seven-Card Stud	79	Thor Hansen	158 000$
Event #5: 1 000$ Limit Omaha	228	David Helms	91 200$
Event #6: 1 500$ Limit Seven-Card Stud Hi-Lo	206	Lance Hilt	123 600$
Event #7: 500$ Ladies' Seven-Card Stud	85	Loretta Huber	17 000$
Event #8: 1 500$ Limit Seven-Card Stud	217	Merrill Hunt	130 200$
Event #9: 5 000$ No-Limit 2-7 Draw Lowball (Rebuy)	38	Seymour Leibowitz	157 500$
Event #10: 1 500$ Limit Ace-to-Five Draw	194	Johnny Moss	116 400$
Event #11: 1 000$ Limit Razz	192	Don Williams	76 800$
Event #12: 10 000$ No-Limit Hold'em Main Event	167	Johnny Chan	700 000$

Cesta k šampionovi Main Eventu

Do hlavního turnaje s vkladem 10 000$ nastoupilo rekordních 167 hráčů a prizepool byl rozdělen mezi 36 nejlepších. Devatenáctý ročník festivalu se odehrával v rozšířených prostorách kasina Binion’s Horseshoe, které odkoupilo sousední Mint Casino a získalo prostor pro stálou pokerovou hernu.

Zvýšený zájem diváků opět podpořily i televizní kamery stanice ESPN a atmosféra v Las Vegas byla nabitá očekáváním, kdo z nové generace dokáže zastavit nezadržitelný „Orient Express“.

Do Main Eventu zasáhla kompletní světová špička, včetně legendárních postav jako Doyle Brunson, Stu Ungar, Chip Reese, Bobby Baldwin či Jack Keller. Zatímco většina hvězd skončila předčasně, obhájce titulu Johnny Chan postoupil na finálový stůl v pozici chipleadera.

Za zmínku stojí i nešťastný Jesse Alto, který skončil na 9. místě a ačkoliv hrál své osmé finále Main Eventu v kariéře, náramek mu nikdy souzen nebyl. Na televizní finálový stůl postoupilo šest hráčů. Nejkratší dobu před kamerami zůstal Jim Bechtel, který si to ale vynahradil v roce 1993, kdy vyhrál celý Main Event.

Dalším na řadě byl T.J. Cloutier, pro kterého to byla už druhá účast na finálovém stole v Main Eventu (poprvé na WSOP 1985). V dalších letech přidal ještě dvě účasti, ale zejména získal celkem šest zlatých náramků.

O vyřazení Cloutiera se postaral 28letý mladík z New Yorku Erik Seidel, který následně eliminoval i čtvrtého Humberta Brenese a třetího Rona Grahama a postoupil do svého prvního heads-upu v kariéře.

Obhájce vs. nováček

Heads-up mezi Johnnym Chanem a Erikem Seidelem byl soubojem dvou odlišných světů. Johnny Chan, rodák z Číny hrající s pomerančem jako talismanem proti kouři v kasinu, byl na vrcholu sil a považován za nejlepšího hráče planety. Na druhé straně stál Erik Seidel, bývalý profesionál v backgammonu a obchodník z Wall Street, který přišel o práci po krachu v roce 1987. Pro Seidela byl Main Event jeho vůbec prvním velkým pokerovým turnajem v životě.

Nedostatek zkušeností kompenzoval Seidel chutí riskovat a nebyl daleko od toho, aby šokoval svět. V obrovském potu se dostal do all-inu s 9-9 proti Chanově kombinaci 8-8 a získal výrazné vedení. Chan však zachoval klidnou hlavu, trpělivě sbíral menší poty a postupně získával žetony na svou stranu.

Pak přišla hra, kterou dnes zná každý milovník pokeru a filmů. Seidel limpnul s Q c 7 h a Chan checknul s J c 9 c. Na flopu Q s 8 d T h trefil Seidel top pár, zatímco Chan měl v ruce hotovou postupku. Chan vsadil 40.000 a Seidel navýšil o 50.000. Chan jen dorovnal a začala hra na kočku a myš.

Po turnu 2 s oba hráči checkují. Televizní komentátor Chris Marlowe s úžasem ohlásil: „Erik Seidel nemůže tuto ruku vyhrát... a ani o tom netuší! Chan se ho snaží vlákat do pasti!“

Seidel podlehl iluzi, že drží nejlepší ruku, a po riveru 6 d poslal all-in. Chan bleskově dorovnal a ukázal vítěznou postupku. Johnny Chan obhájil titul, získal 700.000$ a stal se nesmrtelnou legendou.

Ačkoliv Erik Seidel ten večer prohrál, jeho kariéra teprve začínala. Z nezkušeného nováčka se stal jeden z nejuznávanějších hráčů historie, který později získal 10 zlatých náramků a vydělal desítky milionů dolarů. Rok 1988 tak nebyl jen oslavou mistrovství Johnnyho Chana, ale i zrodem nového pokerového hrdiny.

Kultovní dědictví díky filmu Rounders

O deset let později, v roce 1998, režisér John Dahl použil záběry z této závěrečné ruky v kultovním pokerovém filmu Rounders. Hlavní postava Mike McDermott (v podání Matta Damona) si v pokoji dokola pouští tuto ruku, aby pochopil genialitu Johnnyho Chana, přičemž sám Chan si ve filmu zahrál epizodní roli.